Královna modrého světa
Občas se ráno vzbudím a citím jak mám v rukou takové zvláštní mravenčení. Je to vždy dobré znamení. To se mi ozývá nashromážděná potřeba malovat, tvořit a nějak se vyjádřit. Dnešní ráno takové bylo. Vstala jsem z postele a cítila, že musím být modrá. Protože chápej...modrá je dobrá.
Sednu si s barvama před zrcadlo do ruky beru štětec a najednou... JSEM.
Najednou existuji tady a teď v tom jediném okamžiku. Všechno kolem přestane existovat a všude jsou jen barvy. Jen barvy a já a najednou mi ruce kreslí samy a já se stávám pozorovatelem. Vnímám barvy jako energii. Když maluji barvy se mnou mluví. Modrá je jako přerušovaná čára, žlutá zase jako malé blesky, červená je jako když něco vlaje pomalu ve větru. Ach jak já miluju tenhle svět plný barev <3
Přála bych si, aby každý jednou cítil tenhle pocit. Tohle volání... ten pocit, který mám při malbě. To jak neexistuje nic kolem, jako kdyby někdo udělal tunel a já byla v něm. Ten pocit, když ti všechno najednou dává smysl. Ten pocit, když přesně víš jaký bude další tah. Ten pocit absolutního štěstí...ten pocit, když víš, že tohle je ta cesta, kterou máš jít.
Dělejte to co vás baví, to co vás činní šťastnými. To je ten pravý důvod, proč jsme tu. Abychom byli šťastní.
Krásný víkend Eloorka
