SIAM Thai Massage!

Konečně mam malinko volna a tak jsem si říkala, že by nebylo marné si trošku odpočnout. V dubnu jsem k narozeninám dostala od maminky poukaz na pravou thajskou masáž. Moc se mi do ní nechtělo, jsem vždy hrozně nervozní, když mam jít někam, kde jsem ještě nebyla. 

Na výběr jsem měla asi z 10 druhů, nakonec vzhledem ke zdravotnímu stavu zvítězila svíčková masáž.

Návštěva probíhala takto:

Přišla jsem o půlhodiny dřív, takže bylo dost času si odskočit a číst si knížku. Teď dočítám Sukubu 6 od Richelle Mead. Doba na recepci krásně utíkala a už jenom tam jsem začala pociťovat, že všechen stres je někde venku. Hrála krásná hudba, sem tam bylo slyšet šplouchání moře :) Vybavení bylo taky vkusné, zajímavé pro oči. Přikládám foto z jejich webu.  Přesně jak je to na fotkách to tam bylo :) Všude samé vonné tyčinky, svíčky.. 

Deset minut před začátkem masáže pro mě přišla paní, která mě zavedla do masírovací místnosti. Zde bylo připravené křeslo a taky masírovací lůžko. Na křeslo sem si odložila věci a už se šlo na masáž. Na moc masážích jsem nebyla a možná proto mě hodně překvapilo, když masérka šla a napustila do lavůrku teplou vodu a šla mi omýt nohy. Potom již přešla na masáž zad a šíje. To byla bomba, cítila jsem svaly, které již dlouho ne :) A k mému úděsu zjistila, jak moc zablokovaná jsem. A to se snažím každý večer cvičit a protahovat se. Pak následovala masáž rukou a nohou. Paní byla velmi opatrná při masáži nohou, byla jsem hrozně ráda, protože od toho lyžáku mě furt hodně bolí koleno, tak jsem se toho trošku bála :) Zakončeno to bylo masáží hlavy... ta byla taky báječná. Musím říct, že jsem se za tu hodinu tak uvolnila a zrelaxovala jak již dlouho ne :) Po celou dobu masáže hrála nádherná hudba, svítilo tlumené světlo a nikdo nemluvil. Měla jsem jen zavřené oči a nechávala se hýčkat :) Svíčková masáž je fakt skvělá, ani vosk nebyl horký :) Vždy si ho thajka dala do rukou a smíchala s normálním olejem. Takže na mě dávala jen příjemně horký vosk :) Bylo to prostě úžasné.

Doufám, že se sem zase jednou podívám. Ty peníze za to stojí...

Přeji vám krásný týden 

Pochod Karla Klíče

V sobotu se v našem městě konal pochod Karla klíče. Nejdříve bych jen chtěla říct, kdo to vlastně byl Karel Klíč. 

Karel Václav Klíč (30. května 1841 Hostinné – 16. listopadu 1926 Vídeň) byl český malíř, fotograf a grafický technik. V roce 1878vynalezl heliogravuru, při pobytu v Anglii v roce 1890 proces zdokonalil. V roce 1892 sestrojil první hlubotiskovou rotačku.(Zdroj)

Pochod jsem naposledy šla někdy na ZŠ, byla to pohádková trasa, která vedla do lomu. Po cestě byla pohádková stvoření a na konci, obrovský táborák, kde se opékali buřty.

Letos jsme zvolili trasu pro dospělé, aby toho nebylo málo hned 12 Km. Hrozně jsme se báli, abychom tuhle trasu ušli, přeci jen nejsme s mamkou zvyklé tolik chodit. Ono sem tam těch 6 km přes kopec je fajn, ale rozhodně to není bůhví jaký tréning. Na pochodu to bylo fajn, cesta utíkala rychle. Sem tam byla i nějaká ta přestávka na focení a svačinku. Na některých fotkách mě můžete vidět s batohem, to bylo zhruba do poloviny pochodu. Pak nastal zlom, kdy jsem začínala cítit jak mě bolí záda :/ Divila jsem se z čeho... no a pak mi to došlo. V batůžku jsem totiž měla následující potřebné věci k pochodu: Jablko 3 ks (svačina pro celou výpravu), půl litru vody, bundu pro sebe, bundu pro Aischulku, prášky na astma, alergii, bolení hlavy, náplast, deodorant, kapesníčky, peněženku a telefon. Nezdá se to, ale docela se takový batoh pronese. Naštěstí batoh převzal Vašek... Jak já jsem byla ráda, ale zároveň mi ho bylo líto. Chudák nesl svůj a i můj...tedy náš. A teď zas pár fotek :) 

Cestou přes Pošťák do Olešnice :)

Na bradle, už máme za sebou půlku trasy.

 

Cestou z Bradla k Olešnickému rybníku.

A již zase na Pošťáku, cestou k cíli.

 Jediná fotka s Vaškem :( On celou cestu fotil, nesl mi batoh a dělal psychickou podporu. Je zvyklý chodit z praxe a je to znát. (Chodí na lesnickou školu).

Jednu pusinku a jdeme dál :)

 Výhled na Bradlo a Olešnici z Pošťáku... no není to krása?

Aischulka se již těší domů na piškotku.

Do cíle jsme šli z posledních sil ale došli jsme :) Jsem na nás hrozně hrdá a těším se na další výšlap :)

Ještě se s vámi musím podělit o jeden strašný zážitek. Cestou do cíle, jsme šli kolem zahrádkářské kolonie, kde na kraji mají lidé normální obytný barák. U baráku obrovskou zahradu a na ní vlčáka. Vlčák vypadal jako potížista již od pohledu, jen zahlédl naší Aichulku začal se tak divně smát ve stylu amerických hvězd. Když jsme šli blíž (jindy se projít nedalo), potížista přispěchal až k plotu a začal štěkat a dobývat se ven. Protože v takových chvílích mam zadek stažený, přidali jsme všichni do kroku, abychom už byli pryč od něj. Jenže, stačilo popojít o dva metry a potížista již byl půlkou těla ven z plotu. Musím říct, že tu díru v plotě nalezl opravdu hodně rychle a vůbec mu nevadilo, že se u toho zašpiní, neboť se plazil po břiše. Tvářil se u toho jako krvelačná bestie, která si jde pro sou oběť. Naše Aischulka jen stála a koukala, celá vykulená a říkala si "Proč máš tak velké zuby?"

No nás by se v ten moment krve nedořezal... ještě nikdy jsem takhle nahlas nekřičela. Naštěstí z pozemku odcházela paní domácí kamsi a slyšela naše zoufalé volání "Paní, pojďte si zavřít toho psa! Máte v plotě díru!" Ihned přidala do kroku a začala na psa křičet, aby se vrátil do boudy. Než ale potížista začal reagovat, už vysel jen za pánev v plotě a sápal se ven. No nevím jak to pak potížista udělal, vrátil se zpátky na zahradu. Paní se nám omlouvala, že pes ani není její, že jí ho tam nechala tchyně, která šla na nákup. Prý ho zapomněla zavřít do boudy. Zážitek příšerný... myslím si, že se tam jen tak projít zase nepůjdeme. Malá se chudák ještě dlouho klepala u mě v náručí :/ Nechci ani domýšlet co by se stalo, kdyby prolezl skrz. 

No to je asi všechno z pochodu, děkuji za milé návštěvy a komentáře :) Přeji Vám krásný týden

Zkouškové

A je to tu zas! Marně zírám do kalendáře a nechápu kam se poděl ten čas... Posledních pár dní nedělám nic jiného než, že se učím. Žádné šití, malování na obličej ani jiné radosti, které ráda dělám ve volném čase (tedy až na pár zážitků)... No snad jen, ať to je už za námi :) 

Protože se toho posledních dní moc nedělo a nic jsem nestihla vyrobit, podělím se jen o pár fotek s komentářem :)

1) Zoo Dvůr Králové nad Labem!
Při zkouškovém jsem vždy celá nepříjemná a na nervy. Skoro nikdy si nevěřím, a proto mě furt bolí žaludek :( Moje maminka se na to nerada dívá a ráda mě zlobí, třeba jenom tím, že mě neposlouchá, když naříkám.
Pro zpestření mého učení vymyslela výlet :) Jen tak ráno přišla ke mě do pokoje a vzbudila mě s tím, že jedem do Zoo :) To byla paráda! Při takové procházce po Zoo se krásně relaxuje :)

2) Futurum HK 

Další výlet, byl spíš z nouze. Protože se teď o víkendu chystáme jít pochod 12 km tak jsem potřebovala nové boty. K narozeninám jsem dostala hůlky na chození a tak letos budu hodně chodit :) Ve Futuru byla zrovna výstava nějakých starých škodovek. Z toho měl radost Vašek, takže jsem ho hned musela vyfotit na památku :)

3) Kresba Dia

Poslední co mi scházelo do artefiletiky bylo dokončení malby mraků. Do této malby se měla udělat kresba na další zvláštní papír, toho co by v těch mracích mohlo létat/přebývat. Já jsem si říkala, že mam ty mraky takové jako bouřkové, tak že tam dodělám vládce blesků. Takže zde je můj Zeus.

Toho jsem nalepila do těchto mraků, ale výsledek jsem nestihla vyfotit :/

4) Selfie s Aischulkou

Při učení mi neodmyslitelně pomáhá vždycky naše malá holčička Aischulka :D Nevím, co jí baví na tom, sedět a poslouchat jak předčítám dějiny vyv, hudebky či základy malby a kresby... Když jí to omrzí, tak se schoulí za mě, samozřejmě do co nejmenšího prostoru a spí. Většinou se učíme v posteli :) 

Hned jde to učení líp ... :)

5) Kresba Beatrix Nizozemské

Před týdnem, jsem také dokončila konečně chudáka Beatrix Nizozemskou, kterou jsem také měla do artefiletiky. Možná se ptáte, proč chudák? Přišlo mi takové hloupé, kreslit někoho kdo je bývalá královna, když to neumíte... jak nějaká urážka :/ Ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, furt jsem jí chudáka různě deformovala... 

No, zkrátka se mám ještě hodně co učit... :) Ale s klidným srdcem můžu říct, že jsem jí nakreslila nejlépe jak umím. Snad se budu zlepšovat :)

Tak to je asi pro tentokrát všechno...článek napsán a hurá se zase učit :) Tento týden mam zkoušky opravdu každý den. Takže učení je vážně na místě... bylo by mi trapně jít na zkoušku a neumět to :) Tudíž se s Vámi loučím a děkuji za návštěvu :) 

Přeji Vám krásný týden

Hnědá andělka

Dovolte mi, abych vám představila hnědou andělku. Byla dělaná na přání. Má docela zajímavou historii. To bylo tak... Mamka si objednala zelenou andělku pro svou kamarádku Marcelu, jako dárek k svátku. Zelená andělka tak nadchla, že za dva dny přišla sms s prosbou o ušití další andělky. Tentokrát to bylo pro kamarádku paní Marcely :)  Chtěla jsem udělat žlutou andělku, aby byla taková jiná a veselá. Taková, aby dělala majitelce radost, a rozzářila jí trošku byt. Nakonec byla objednávka jiná. Prý jestli by andělka mohla být dohněda :) 

No musím říct, že hnědou barvu nemam ráda... Takže se andělka špatně šila :( furt mi přišla hrozně tmavá a ošklivá... :/ Den před datem odevzdání se mi rozbil šicí stroj. Nakonec jsem se s touhle andělkou natrápila asi nejvíc...ani s tou první nebyla taková práce :/

Jen taková poznámka, šicí stroj jsem donesla místní Tvořilce na opravu. Druhý den mi volala, ať se stavím, že mám stroj opraven. Když jsem přišla, první otázka byla kde jsem koupila jehlu, která byla ve stroji. Jehly do stroje jsem si koupila v Lidlu, protože když jsem si kupovala v prosinci stroj, ležely hned vedle. Když leží vedle, to asi budou do toho stroje že? No copak o to, do stroje jdou dát, akorát jsou tak tupé, že nic neprošijí. Se strojem nic nebylo, jen špatné jehly... a proto se mi stále trhala nit :( no alespoň vím pro příště :) 

Nakonec jsem andělku došila včas. Paní se moc líbila a prý si jí doma hned vystavila se slovy, že jí bude nosit jenom štěstí :) To na šití miluji :) Nakoupím staré látky, jen takové cáry ve výprodeji a vyrobím z toho něco, co udělá obrovskou radost :) 

Děkuji Vám za návštěvu :)  Eloorka

Ohlédnutí: Čarodějnice 2015

Letošní čarodějnice sem si užila, jak už dlouho ne. Zrovna to byl můj poslední den praxe, takže jsme pro děti měli přichystanou stesku odvahy do sklepa zdejšího DDM. Já jsem se na děti připravila, celý týden jsem jim psala dopisy jako čarodějnice Berta, která letí kolem na sabat...byly nadšené. Ve středu jsem dětem řekla, že jsem ve družině naposledy a rozloučila se s nimi.Ve čtvrtek byl vrchol programu, výprava v maskách čarodějnic a čarodějů do sklepa. Jak to ve sklepě vypadalo a jaké jsem dělala s dětmi aktivity se můžete podívat zde :)

Mamka má novou práci a v té se hodně trpí na všelijaké svátky, významné dny... V práci byla druhý den a domů přišla s tím, že druhý den má jít v převleku čarodějnice. Kdo přijde v čarodějnickém může vyhrát věcnou cenu. No když už maluji na obličej a mam doma vždy nějaký ten kostým navíc... řekla jsem mamce ať si jde odpočnout, a zatím posháněla všechny potřebné věci. Domluvily jsme se, že se druhý den sejdeme v kuchyni v 6 ráno, abych měla dost času jí připravit make-up do práce.

A jak to dopadlo? 

A takhle maminka vyletěla do práce... :) Já jsem šla na praxi, jak jste již mohli vidět podobně :)

Po návratu domů, jsme si udělaly ještě nějaké fotky :) 

Kdybyste se divili proč jsme zelené... inspirace je z Ameriky, kde je to běžné...takže přezdívky typu Shrek a Fiona jsou takové... no :) chápu že to lidem připomíná... :) 

Po společném focení jsem odjela k Vašíkoj, kde jsme grilovali a koukali na protilehlý kopec. Tam se ve velkém pálila čarodějnice, škoda že byla taková zima, jinak bysme tam taky šli...  Domů jsme se místo toho ale vypravili v 10 večer a to byl venku 1°C.

Nakonec jeden obrázek :)

"Nepij, když létáš"

Přeji vám krásný víkend a děkuji za návštěvu

Kabelka od Katie :)

Konečně jsem našla trošku času, abych zase napsala nějaký článek. Tentokrát bych chtěla moc poděkovat Katie, za to, jaké úžasné dělá giveaway. Do jedné z nich jsem se zapojila a vyhrála :) 

Výhrou byla tato nádherná kabelka, která mile překvapila :) 

Kabelka přišla akorát v týdnu, kdy jsem měla praxi ve Školní Družině. Děti měly barevný týden, to znamenalo, že každý den měl svou barvu. Pondělí bylo červené, úterý žluté, středa zelená, čtvrtek modrý a pátek oranžový. Děti tento týden bavil, a musím říct, že i nás. Bylo super sledovat jak po zahradě běhá 60 dětí ve stejné barvě :) Nová kabelka byla hned otestována :) Dětem se hrozně líbila, ba dokonce i družinářkám :) 

No a má kabelka využití i po barevném týdnu? Samozřejmě, hned po návratu do školy jsem se rozhodla, že to bude kabelka na dny, kdy nemam moc učení. To abych s ní mohla víc machrovat :) Kabelka je praktická, má dlouhé uši :) Jsem za ní moc ráda. Tak to je asi všechno k tomuto článku... Snad jen Děkuji :)